|
|
Význam celostátní Radiační monitorovací sítě
Tesař, Jakub ; Kaufmanová, Marie (oponent) ; Havránková, Barbora (vedoucí práce)
Bakalářská práce podává ucelený přehled o celostátní Radiační monitorovací síti. Vysvětluje význam celostátní Radiační monitorovací sítě. Popisuje monitorování za obvyklé radiační situace a za radiační mimořádné situace. Závěrem práce je prokázání významu celostátní Radiační monitorovací sítě v případě radiační nehody, havárie nebo mimořádné situace.
|
|
|
Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech
TŘEŠNIČKOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce je zpracována na téma Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o vybraných radiačních mimořádných událostech a následně porovnat znalosti obyvatelstva o havárii v Černobylu, Fukušimě a ostatních vybraných radiačních mimořádných událostech. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy: H1: Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech budou dosahovat alespoň 70 % a H2: Znalosti obyvatelstva o haváriích v jaderných elektrárnách Černobyl a Fukušima budou statisticky významně vyšší než informovanost o ostatních vybraných radiačních mimořádných událostech. K dosažení vymezených cílů a ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Dotazník obsahoval 16 otázek, první část se týkala havárií v Černobylu a Fukušimě, druhá část ostatních vybraných radiačních mimořádných událostí. Výzkumný soubor tvořilo 126 obyvatel žijících v Jihočeském kraji. Z výsledku šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 55 %, což může být považováno za průměrný výsledek. První část dotazníku dosáhla úspěšnosti 72 %, druhá část měla 37% úspěšnost. Stanovených cílů bylo dosaženo. První hypotéza byla vyvrácena, druhá potvrzena. Přínosem této diplomové práce je především získaný přehled o stavu úrovně znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech. Získané výsledky mohou být použity jako informační materiál.
|
|
|
Zásady připravenosti rodiny na evakuaci ze ZHP JE
MENČÍKOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce zkoumá, jaká je míra znalostí rodin žijících v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín v rámci evakuace. Zaměřuje se zejména na zna-losti obsahu evakuačního zavazadla, evakuačních tras, orgánů, které toto opatření organizují a dalších důležitých informací, které se nacházejí zejména v Příručce pro ochranu obyvatelstva při radiační havárii Jaderné elektrárny Temelín. Teoretická část vychází z analýzy současné problematiky. První část je zaměřena na princip fungování jaderné elektrárny a její zabezpečení, na které je kladen značný důraz. Dále je zde probíráno téma radiační mimořádné události a následně účinku ionizujícího záření na organismus. Další kapitola je věnována problematice ochranných opatření, která by mohla být v případě havárie jaderné elektrárny vyhlášena. V posledním oddílu teoretické části se práce zaměřuje na téma havarijních plánů, neboť tyto jsou nezbytné pro nastolení pravidel, kterými by se dotčené orgány a obyvatelé v případě nutnosti museli řídit. V souvislosti s těmito tématy je zmíněn i právní rámec, který se danou problematikou zabývá. V praktické části je ověřována míra informovanosti rodin žijících v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny o tom, jak při evakuaci postupovat. K tomu bylo použito kvantitativní dotazníkové šetření a byla stanovena hypotéza s tvrzením, že alespoň 50 % dotazovaných nemá dostatečné znalosti o tom, jak postupovat během evakuace ze ZHP JE. Za tímto účelem byla vytyčena metodika statistického zpracování. Po vyhodnocení získaných dat byly odpovědi na jednotlivé otázky zpracovány graficky. Dále se práce podrobněji zabývá jednotlivými otázkami. Stanovená hypotéza je potvrzena na základě zhodnocení výsledků pomocí metod popisné statistiky. V diskuzi jsou analyzovány otázky, které byly vytvořeny a jsou zde komentována daná zjištění. Dále jsou navrženy způsoby, jak zlepšit povědomí obyvatel o dané problemati-ce, které je hodnoceno jako nízké. Poznatky a informace shromážděné v této diplomové práci mohou sloužit jako edukační materiál nebo jako základ pro další šetření v rámci dané problematiky.
|
|
|
Úroveň znalostí zdravotnického personálu kontaktních pracovišť nemocnice fakultního typu v oblasti radiační ochrany
NÁPLAVOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku znalostí zdravotnického personálu kontaktních pracovišť nemocnic fakultního typu (traumacenter) v oblasti radiační ochrany. Téma reflektuje narůstající rizika pojící se k možnému vzniku radiačních mimořádných událostí, ale také potenciální hrozby radiačního terorismu. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu dotazníkového šetření práce mapuje, jaké jsou znalosti dotčených pracovníků v oblasti radiační ochrany a havarijní připravenosti, a tedy v důsledku také jejich schopnost adekvátně při nastalých mimořádnostech reagovat a poskytovat specializovanou zdravotní péči většímu počtu zasažených osob.
|
|
|
Formalismy kvantové a relativistické fyziky při zkoumání příčin mimořádných událostí
JANOŠÍKOVÁ, Martina
V dnešní době vznikají mimořádné události z různých důvodů a jsou zapříčiněny různými činiteli. V mé diplomové práci se budu věnovat těm mimořádným událostech, jejichž příčinu můžeme vysvětlit pomocí relativistické a kvantové fyziky. Mezi takové mimořádné události řadíme bouřku a radiační havárii. Bleskem způsobuje požáry v krajině a jeho světelnou identifikace můžeme vysvětlit pomocí kvantové mechaniky fotonu, tedy vlnového korpuskulárního dualismu fotonu. Při radiační havárii dochází k úniku radioaktivity a ionizujícího záření. Tento unik lze popsat za pomoci speciální teorii relativity. Na podkladě těchto informací byl vytvořen edukační text, který byl přizpůsoben schopnostem studentů Civilní nouzové přiravenosti.
|
|
|
Informovanost v otázkách ochrany obyvatelstva v závislosti na zóně havarijního plánování
KOCOUREK, Filip
Cílem bakalářské práce bylo posoudit současný stav informovanosti žáků a studentů v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie a posoudit rozdílnost v informovanosti žáků a studentů v závislosti na zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byl vytvořen dotazník pro žáky a studenty základních škol, odborných učilišť a gymnázií v zóně havarijního plánování a mimo zónu havarijního plánování (Příloha 6). Výběr škol v ZHP JETE a mimo ni byl proveden pomocí prostého náhodného výběru v programu Microsoft Excel. Teoretická část práce se zabývá současným stavem poznání ve zkoumané problematice, ve které jsou zahrnuty zahraniční příručky (Německo, Bulharsko, USA, Kanada, Francie) nacházející se v přílohách této práce. Dále je zaměřena na Jadernou elektrárnu Temelín její obecnou charakteristikou, geografií a demografií. Popisuje zásady havarijní připravenosti a k ní vázající se legislativu. A ochranné opatření v případě radiační havárie, které jsou z velké části obsaženy v dotazníkovém šetření. Pro praktickou část byl vytvořen dotazník pro žáky a studenty v zóně havarijního plánování a mimo zónu havarijního plánování, který obsahoval 32 uzavřených otázek, ty byly rozděleny do 8 tematických částí (Příloha 6). Tematické části byly zaměřeny na obecné aspekty informovanosti, varování, evakuaci, ukrytí, jódovou profylaxi, improvizovanou ochranu, kontaminaci a dekontaminaci. Dotazník probíhal metodou PAPI (Paper and Pen Interviewing). Šetření se zúčastnilo 213 respondentů z toho 121 žen (57 %) a 92 mužů (43 %). Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí softwarového programu Microsoft Excel. Prvním z cílů bakalářské práce bylo "Posoudit současný stav informovanosti žáků a studentů v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie", pro tento cíl byla stanovena hypotéza č. 1 "Informovanost žáků a studentů nedosahuje 75 % správných odpovědí v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie". Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že informovanost žáků a studentů dosahuje 56 %, nedosahuje tedy 75 % správných odpovědí. Hypotéza byla potvrzena. Druhý z cílů bakalářské práce bylo "Posoudit rozdílnost v informovanosti žáků a studentů v závislosti na zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín.", pro tento cíl byla stanovena hypotéza č. 2 "Informovanost žáků a studentů nezávisí na zóně havarijního plánování. Pro testování hypotézy byla použita statistika "Pearsonův chí-kvadrát test", která prokázala, že neexistuje rozdíl v informovanosti žáků a studentů nacházejících se v zóně havarijního plánování a mimo ni.
|
|
|
Význam celostátní Radiační monitorovací sítě
Tesař, Jakub ; Kaufmanová, Marie (oponent) ; Havránková, Barbora (vedoucí práce)
Bakalářská práce podává ucelený přehled o celostátní Radiační monitorovací síti. Vysvětluje význam celostátní Radiační monitorovací sítě. Popisuje monitorování za obvyklé radiační situace a za radiační mimořádné situace. Závěrem práce je prokázání významu celostátní Radiační monitorovací sítě v případě radiační nehody, havárie nebo mimořádné situace.
|
|
|
Porovnání připravenosti obyvatel zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany a zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice v oblasti ochrany obyvatelstva s přihlédnutím k diferenciaci populace
KOLÁŘ, Jiří
Dobrá připravenost obyvatel na mimořádnou událost způsobenou radiační havárií je důležitým předpokladem pro zvládnutí této situace, pro bezproblémový průběh opatření souvisejících s ochranou obyvatelstva a samozřejmě je důležitým předpokladem pro ochranu života a zdraví každého jedince. Lidé by si měli rizika mimořádných událostí uvědomovat, v rámci svých možností na ně být připraveni tak, aby byli schopni pomoci sobě i svým blízkým. Cílem této diplomové práce bylo provést průzkum připravenosti obyvatel zón havarijního plánování jaderných elektráren v České republice (Jaderná elektrárna Dukovany) a na Slovensku (Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice) na mimořádnou událost a posoudit, zda se tato připravenost v obou státech liší. Elektrárny v Dukovanech a Jaslovských Bohunicích byly pro výzkum zvoleny právě proto, že byly vybudovány a uvedeny do provozu ještě v době společného státu Čechů a Slováků. Pro práci byla stanovena hypotéza: Připravenost obyvatel na mimořádnou událost v zónách havarijního plánování jaderných elektráren v České republice a na Slovensku je na stejné úrovni. S přihlédnutím k diferenciaci populace byly samostatně vyhodnoceny odpovědi respondentů ve věkové kategorii 41-65 let. Teoretická část této práce je ve svém úvodu zaměřena na historický vývoj jaderných elektráren na území bývalého Československa a zabývá se výhodami a nevýhodami výroby elektrické energie pomocí štěpné reakce. Další část pojednává o bezpečnosti a bezpečném provozu jaderných elektráren. Je zde zmíněna mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí včetně příkladů havárií jaderných zařízení. V závěru teoretické části je uveden přehled legislativních předpisů vztahujících se k jaderné bezpečnosti a ochraně obyvatelstva v obou státech a přehled opatření týkajících se ochrany obyvatelstva při nastalé radiační havárii. Výzkumná část této práce byla zahájena formou dotazníkového šetření u obyvatel v obou zónách havarijního plánování. Polovina z celkových šestnácti otázek je vyhodnocena formou deskriptivní a matematické statistiky, odpovědi na zbývající otázky poukazují na chování, informovanost, připravenost a odlišné potřeby lidí v případě nouzového ukrytí a evakuace při mimořádné události způsobené radiační havárií v jaderné elektrárně. Hypotéza byla ověřována dvojvýběrovým parametrickým testováním. Prostřednictvím t-testu bylo prokázáno, že v připravenosti obyvatel obou zón havarijního plánování není statisticky významný rozdíl. Hypotéza byla tedy přijata. Použitím testu dobré shody bylo zjištěno, že empirické rozdělení u obou výběrových statistických souborů lze nahradit normálním rozdělením, takže lze obě empirické křivky nahradit Gaussovou křivkou. Dílčí výzkum byl zaměřen na věkovou kategorii 41-65 let. I zde byla prokázána neparametrickým testováním normalita u obou výběrových statistických souborů. Rovněž aplikace dvojvýběrového parametrického testování potvrdila, že připravenost obyvatel této věkové kategorie se v obou zónách neliší. Jednotlivé odpovědi byly zaznamenány graficky a v diskuzi byly okomentovány rozdíly a specifika zejména s ohledem na odlišné znalosti, chování a specifické požadavky lidí v případě evakuace. V souvislosti s výsledky naměřenými v jednotlivých zónách havarijního plánování by bylo vhodné uvážit, zda by místo zjištěného normálního rozdělení připravenosti nemělo být naměřeno jiné, například Poissonovo rozdělení, které by svědčilo o lepší připravenosti na mimořádné události. Důležitá je edukace a osvěta takovou formou, která vzbudí zájem obyvatel žijících v zónách havarijního plánování o danou problematiku.
|
|
|
Protection of the population in the emergency planning zone of the nuclear power plant Jaslovské Bohunice
VANKO, František
Hlavnou témou diplomovej práce bola ochrana obyvateľstva v zóne havarijného plánovania jadrovej elektrárne Jaslovské Bohunice a zaoberala sa riešením evakuácie v prípade vzniku mimoriadnej situácie spojenej s únikom rádioaktívnych látok. Analyzuje možný spôsob evakuácie osôb ako jedného z najdôležitejších ochranných opatrení k zaisteniu ochrany obyvateľstva. Diplomová práca sa obzvlášť zameriava na správne postupy v prípade realizácie evakuácie a na kompetencie osôb, ktorých sa ochranné opatrenia dotýkajú. Zaoberá sa základnými kritériami, ktoré sú uplatňované pri ochrane obyvateľstva pred účinkami ionizujúceho žiarenia v okolí jadrovej elektrárne. Navrhuje skvalitnenie zabezpečenia ochrany a informovanosti osôb v zóne havarijného plánovania. Podľa atómového zákona je držiteľ povolenia zodpovedný za prijatie opatrení na eliminovanie vzniku mimoriadnej udalosti a vykonanie opatrení na prevenciu vzniku mimoriadnej udalosti súvisiacej s technologickými zariadeniami, ktoré s nebezpečnou látkou pracujú, spracúvajú ju, používajú, prepravujú, skladujú alebo s ňou iným spôsobom manipulujú. Zároveň zodpovedá za ochranu vlastných zamestnancov a osôb prevzatých do svojej starostlivosti. Opatrenia držiteľa povolenia na prevádzku jadrového zariadenia na ochranu vlastných zamestnancov alebo osôb prevzatých do starostlivosti predstavuje prvý stupeň v štruktúre havarijnej pripravenosti. Plán ochrany obyvateľstva obsahuje opatrenia na ochranu obyvateľstva v oblasti ohrozenia počas úniku rádioaktívnych látok do životného prostredia. Súčasťou plánu ochrany musí byť vzájomné prepojenie s vnútorným havarijným plánom držiteľa povolenia na prevádzku. Práca sa opiera o platné právne predpisy a odborné publikácie skúmanej problematiky. Uvádza plán ochrany obyvateľstva, ako základný dokument pre plánovanie opatrení na likvidáciu následkov radiačnej nehody alebo havárie a k obmedzeniu ich následkov pre zónu havarijného plánovania. Teoretická časť vychádza z analýzy súčasnej legislatívy dotýkajúcej sa danej problematiky, kde členstvo Slovenskej republiky v Európskej únii ju zaväzuje plniť povinnosti, záväzky a úlohy vyplývajúce z legislatívy Európskej komisie. Všetky tieto predpisy sú transponované v atómovom zákone a vytvárajú predpoklad pre výmenu informácií v prípade vzniku havárie jadrového zariadenia na území Slovenskej republiky. Definuje základné pojmy a zaoberá sa dôležitými ochrannými opatreniami pri riešení mimoriadnej udalosti, ktorá vznikla v súvislosti s radiačnou haváriou v jadrovej elektrárni. Práca kladie dôraz na zásady správneho chovania sa obyvateľstva v prípade vzniku takejto udalosti. Pri spracovaní diplomovej práce bola použitá exploratívna metóda pýtania sa, z ktorej vychádza navrhnutá metodika. Na základe analýzy výsledkov dotazníkového prieskumu, boli navrhnuté možné spôsoby zlepšenia tejto oblasti. Z nazhromaždených údajov boli posúdené možné systémové opatrenia evakuácie s ohľadom na uplatnenie v praxi.
|
|
|
Analýza způsobu zajištění evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
STARÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá řešením evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem radioaktivních látek. Analyzuje možný způsob evakuace osob jako jednoho z nejdůležitějších ochranných opatření k zajištění ochrany obyvatelstva. Práce se zejména zaměřuje na správné postupy v případě realizace evakuace a kompetence osob, kterých se ochranné opatření týká. Uvádí základní kritéria, která jsou uplatňována při ochraně obyvatelstva před účinky ionizujícího záření v okolí jaderné elektrárny. Navrhuje zkvalitnění zabezpečení ochrany a informovanosti osob v zóně havarijního plánování. Práce se opírá o platné právní předpisy a odborné publikace zkoumané problematiky. Zmiňuje vnější havarijní plán, jako základní dokument pro plánování opatření k likvidaci následků radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků pro zónu havarijního plánování. Teoretická část vychází z analýzy současné legislativy týkající se dané problematiky, uvádí obecnou charakteristiku jaderného zařízení a zóny havarijního plánování, definuje základní pojmy a pojednává o důležitých ochranných opatřeních při řešení mimořádné události vzniklé v souvislosti s radiační havárií v jaderné elektrárně. Práce klade důraz na zásady správného chování obyvatelstva v případě vzniku takovéto havárie. Pro zpracování diplomové práce byla využita explorativní metoda dotazování, ze které vychází navržená metodika. Na základě analýzy výsledků z dotazníkového průzkumu, byly navrženy možné způsoby zlepšení této oblasti. Z nashromážděných údajů byla posouzena možná systémová opatření evakuace s ohledem na uplatnění v praxi.
|
host ::
RSS.